aneb To nejlepší ze mne :)-

Správné postoje při mši svaté u těch, kdo jsou v presbytáři

2. 3. 2011 17:38
Rubrika: Církev | Štítky: liturgie , presbytář , mše svatá

Poté, co jsem začal kostelničit, a v případě absence ministranta i ministrovat, a jsem tudíž pokaždé v presbytáři, vyplynul mezi mnou a knězem jistý menší spor o postoje v průběhu liturgie. Ministroval jsem mnohokrát i na jiných místech než ve vlastní farnosti, i v jiných diecézích. A všude je to kapánek jinak. Doma jsem pak začal používat styl, který jsem praktikoval jako ministrant nejčastěji, a to bylo u dominikánů. Z toho pak vyplynula diskuze v presbytáři.

Ovlivněn dominikány jsem to tedy začal praktikovat takto. Po Sanctus stojím do epikleze. Pak stojím po odpovědi na výzvu Tajemství víry až do modlitby Páně. Při Agnus Dei pokleknu až v okamžiku, kdy se pokloní kněz. Takto to znám od OP. Premonstráti to měli zas trošičku jinak, ale v podstatě podobně.

Rozdíl mezi mnou a tím, co říká náš kněz, je ten, že podle něj se má klečet po Sanctus až do modlitby Páně a při celém Agnus Dei. Povídal, že postoje, které praktikuju já, jsou víceméně správné, ale jsou zavedeny ve světové církvi, kdežto naše diecéze to má jinak. Na důkaz svých slov mi dal do ruky nějaké vytištěné pokyny, které vydala liturgická komise OOP diecéze o postojích při slavení mše svaté. Z nich vyjímám:

 

Ti, kteří nejsou v lavicích, poklekají až od epikleze. Postaví se znovu po odpovědi na výzvu Tajemství víry. Dále poklekají, jak je uvedeno níže. Ti, kdo při proměňování nemohou pokleknout, se hluboce ukloní, když kněz po proměňování pokleká.

 

Podle kněze se tento odstavec týká pouze lidí, kteří nejsou v lavicích, ale tím se údajně myslí při větším množství lidí, když se lidi nevejdou do lavic a musí stát v lodích kostela. Nikoli presbytáře. Podle mne se ale slova „ti, kteří nejsou v lavicích“, týkají právě i presbytáře. Některé kostely mají sice v presbytáři chórové lavice, v nich ale sedí kněží při koncelebraci, takže těch se to stejně netýká.

Tak jak to tedy je? Snad zde bude reagovat nějaký ministrant či kostelník a prozradí mi, jak je to u nich.

 

Závěrem jen poznámka. Tento článek se sice nezabýval postoji účastníků liturgie v lavicích, ale nedá mi to, abych nezmínil věc, kterou nechápu. Na Slovensku, nevím teda, jestli všude, ale aspoň tam, kde jsem byl, určitě, neklečí věřící ani při proměňování! To je pro mne nepochopitelné. Nepochopitelné. Ale to jen tak mimochodem.

Zobrazeno 2484×

Komentáře

Václav Sojka

Ten text, který cituješ se samozřejmě týká i lidí u oltáře. K tomu, že premonstráti to dělají jinak - dělají to úplně stejně jako u OP.... (osobní zkušenost)
Samozřejmě, že pokud někdo nemůže klečet a nevydrží ani stát, tak se tam přece nebude hroutit a sedne si. Ale pokud během kánonu sedí i ministrant, tak to považuji za úpadek... Osobně, i když jsem sotva stál na nohou, tak během kánonu jsme to odstál, včetně proměňování (mám problémy s koleny) a sednul jsem si až na Agnus, ale i to mi přišlo blbé....
Jinak - nemuselo by se klečet neustále - protože od políbení oltáře na začátku mše svaté až po políbení po mši svaté jakoby přestal svatostánek existovat, soustředíš se pouze na oltář, kde se odehrává mše, proto například, kdybys přecházel z jedné strany na druhou a míjel svatostánek, nepoklekáš, ale jen se ukláníš... po proměňování až do purifikace klekáš směrem k oltáři, kde se slouží mše.

Zobrazit 8 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz