aneb To nejlepší ze mne :)-

Jak vypadala povodeň v Trenčíně v roce 1813 (podle Fr. Palackého)

P. T. František Palacký ve svých pamětech vyprávěl o tom, jak při jeho návštěvě Trenčína v roce 1813 postihla toto město povodeň. Původně chtěl Palacký přespat v místní hospodě, ale když viděl, že se na město žene pohroma, rozhodl se vyhledat známého rodiny, předního trenčínského měšťana Františka Bakoše. O tom pak zaznamenal:

 

"A tak divným uložením Božím zachován mi život. Té samé noci se totiž tak náhle rozvodnil Váh, že nejen dolejší město, ale i celé oudolí trenčínské potopil, mosty, domy, ba i vesnice celé proudem svým zbořil a zachvátil, až na mnoha místech ani znamení jejich někdejšího bytu nezůstalo. Strašný nářek lidu a temné hučení řeky, rozléhající se o půlnoci po celém městě, probudil mne ze sna k hroznému divadlu. Řeka po ulicích dolejšího města vysokým a mocným proudem tekla. Dům po domě bořily se, pádem svým záhubou hrozíce sousedům, neboť podryty jsouce neodolatelnou vodou, vypáčeny a zaneseny jsou po řece daleko a na jejich místo naplavení domové a mlýnové jiní po ulicích se valily... Já jsem zatím, i s mladým Bakošem, vystoupil na trenčínský hrad: a tu nové ještě strašnější divadlo představilo se očím mým. Od hory do hory všecko stálo pod vodou, a z té hrozné potopy jen tu i tam někteří stromové nebo střechy o samotě ještě vynikaly. Mezitím celé vesnice, jako ta na ostrově mezi oběma mosty, docela zmizely; ani oné hospody Pod Sihotěmi nebylo více viděti, kterouž jsem já v prvním plánu cesty své byl právě v tu osudnou noc sobě za nocleh ustanovil. Uprostřed ohromného proudu plavily se domové a mlýnové dolů, a na střeše jich často celé familie obkročmo sedíce, tiše a smutně očekávaly, kam je řeka zanese; okolo nich hemžila se voda lidmi a dobytčaty, ježto buď na deskách, buď i jiných nářadích po vodě pluli, ochraplé hlasy své k hučení proudu pojíce. V té všeobecné záhubě pojímala mne zvláště hrůza jakási tajemná, když jsem popatřil na plavící se dolů mlýny, které opuštěny od lidí ještě v živé ochotnosti naprázdno mlely. A k dovršení veškeré rozmanitosti této hrůzy stalo se, že jeden z nich ustavičným třením posléze zapáliv se, v plném plameni uprostřed té povodně z povlovna dolů táhnul."

 

Jak vidno, přírodní katastrofy typu povodní nejsou jen záležitostí poslední doby. Palackého popis se dnes může zdát až groteskní - když si člověk představí, jak se sám zapálí dřevo plovoucí ve vodě, jak zvířatům intenzivním bučením ochraply hlasivky... je to směšná představa.

 

Zpracováno podle pořadu Českého rozhlasu Toulky českou minulostí, díl 770

Zobrazeno 2176×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz