Jak to vypadá, když má člověk smůlu

Poslední dobou se na mě lepí smůla asi jako na postavy z komedií s Pierrem Richardem. Začalo to asi před měsícem. Po několik týdnů trvajícím špatném počasí, které mělo za následek i povodně na začátku prázdnin, se v polovině července konečně oteplilo a otevřela se koupaliště.

A tak jsem toho též chtěl využít. Obvykle chodím do okresního města, kde se mi to vždycky moc líbilo. Vstupné je tam sice nejdražší z celého okolí (50 Kč), ale je tam pěkné prostředí, teplá voda, prostě super. Letos jsem si ale řekl, že zkusím změnu. Už dlouho jsme se se s jednou známou domlouvali, že spolu půjdeme na bazén tam u nich. Bydlí v jednom z dalších měst našeho okresu, takže jsem se musel projet vlakem. Ale řekl jsem si, že lepší než jít na bazén sám bude jít tam s někým, a tak jsem se rozhodl pro tu změnu.

Smůla mě toho dne provázela už od rána. Ještě při čekání na vlak na nádraží mě píchla včela. Naštěstí to moc neoteklo a takovéto „injekce" celkem dobře snáším, takže se nic nestalo. Horší kdyby se to stalo třeba mé sestře, která by v takovém případě musela do nemocnice (ještě že nejsem po ní). Než jsem poprvé vstoupil do vody, už jsem to skoro necítil.

Smůla ale pokračovala. Odpoledne jsme se dohodli, že si půjdeme trošku zaházet nafukovacím balónem na trávník. Byli jsme na boso a pravděpodobně jsem nějak špatně došlápnul a začal mě bolet nárt. Chodit jsem mohl, takže nic zlomeného ani vyvrtnutého jsem neměl, tak jsem to hned na místě neřešil. Teprve když mě to nepřešlo ani doma do konce týdne, šel jsem se objednat na ortopedii. Tam ale měli tak plno, že mě objednali až na 20. srpna, tedy skoro až za měsíc.

K ortopedii se ještě vrátím, teď zpět ke koupališti. Moc se mi tam nelíbilo. Prostředí je tam sice krásné (lepší než tam, kam chodím obvykle), ale voda byla studená, ne moc čistá a hlavně co mě nejvíc naštvalo, že tam neměli klasické sprchy. Takže po příchodu domů jsem musel ještě jednou vlézt do vody, i když jsem jí měl za celý den dost. Špína ze mě tekla, až jsem se divil, co dokáže chlór. Bohužel jsem zapomněl na jednu věc. Sebe jsem umyl, ale neuvědomil jsem si, že od chlóru jsou i plavky. Na ty jsem úplně zapomněl a vzpomněl jsem si až teď v pondělí, kdy jsem plánoval jít znovu na koupaliště. Vytáhnu plavky a zjistím, že jsou zničené od chlóru. Nezbylo než jít v pondělí v nich, ale musel jsem vypadat jako blázen - ty plavky totiž vypadají jako ošoupané, ale ošoupané nejsou, jsou od chlóru. Už nepomohlo ani jejich vyprání. Můžu si jít koupit nové.

Jistě, to, že jsem zapomněl vyprat doma plavky, je moje chyba, jenže všude jinde mají sprchy, a tak se doma už nemusím starat o plavky. A když něco obvykle neděláte a máte to pak jednou udělat, copak si to hned uvědomíte? Na normálním koupališti vždycky mají sprchy, jenom tam prostě ne.

Poslední věcí, která mě ten den lákala k návštěvě jiného koupaliště než mého oblíbeného, byla skutečnost, že v tom městě mají takovou malou komorní Tesco prodejnu a já věděl, že tam mají ve slevě jedny jinak hříšně drahé cereálie od Nestlé. Chtěl jsem tedy spojit příjemné s užitečným a jít si tam nakoupit. Jenže i s Tescem jsem se pěkně vypekl. Ty cereálie měli nejspíš ve slevě jen proto, že měli na prodejně posledních pár kusů těsně před projitím záruční lhůtou a potřebovali se toho zbavit. Takže jsem si je nekoupil. Přece si nekoupím za 55 Kč (to už byla ta sleva) věc, o které vím, že jí zbývají 4 dny života a do té doby to nespotřebuju. Takhle se slevy prostě nedělají. Když je něco takhle krátce před projitím, mají to slevit aspoň o 50%. To bych rád věděl, jestli se nějaký blbec našel, kdo jim to koupil.

No, cereálie jsem sice nekoupil, ale i tak jsem tam nechal celé tři stovky. Dražší obchod jsem už dlouho neviděl, ale jíst se musí. Touhle návštěvou ovšem u mě Tesco upadlo v nemilost. A dotyčné město, poté, co všechno jsem tam prožil, ještě víc.

S tím nártem to pak navíc mělo dohru. Zatím teda spíš mezihru. Když jsem se po měsíci dostal na vyšetření, dozvěděl jsem se, že jelikož ten nárt nebyl po celou dobu léčený, není divu, že doposud bolí. A bolet bude i s léčením ještě 4-6 týdnů. Chodit můžu normálně, ale na větší zátěž potřebuju bandáž (však mě taky hned ovázali), mám si dávat ledové obklady a chodit v pevné uzavřené obuvi. Což jsem doteď nevěděl a vesele jsem si chodil v sandálech, říkaje si, že je přece léto a je nesmysl chodit v pevné obuvi.

Je nepochopitelné, že jsem čekal měsíc, abych se tohle všechno dozvěděl, a doteď jsem mohl být i vyléčený. Kdybych si býval zlomil nohu, taky by mě objednali? Sice se ptali, co mě trápí, ale asi usoudili, že to není nic vážného.

To jsem nicméně odbočil. Abych uzavřel to s tím městem, jak už jsem napsal, upadlo u mě v nemilost. Bohužel tam mám na poliklinice jednoho doktora specialistu, ke kterému chodím, tak se občasným návštěvám asi nevyhnu :(-

Nakonec ještě smolná příhoda z jiného soudku. Rupla mi v pokoji žárovka, a tak nezbylo než koupit druhou. Jaké bylo moje překvapení doma, když jsem zjistil, že v krabičce od 75 W žárovky je jen 60 W. To fakt nechápu. To už prodejci šidí i takovým způsobem? Co na tom, že prodavačka žárovku hned vyzkoušela, když je mi na nic? Copak se normálně člověk dívá při koupi žárovky, jestli vnitřek odpovídá obalu?

Doma jsem navíc zjistil, že ta rupnutá žárovka byla 100 W, a tak i 75 W by bylo málo. Zkusil jsem to teda v našem obchodě. Měli jen 75 W a prodavačka mi navíc sdělila, že stovky nejsou a už ani nebudou. Od září se prý přestanou prodávat a za rok už se přestanou obyčejné žárovky prodávat zcela. Už prostě nebudou.

Tohle byla snad stejná jobovka jako sdělení lékařky, že se budu léčit ještě měsíc. Ta stovková žárovka je totiž jediná, která je pro místnost dostačující. Navíc i tak to osvítí spíš jen střed místnosti, a ještě k tomu je krytá skleněným krytem. Úspornou žárovku jsem tam taky už zkoušel dát, ale výsledek byl ještě horší, než co mám teď tu šedesátku. To bylo tak na zkažení očí.

Do konce srpna se budu snažit ještě někde koupit aspoň 10 kusů stovek do zásoby. Kdyby jedna vydržela půl roku, tak mám po starosti na 5 let. Horší bude, co potom. Kdybyste někdo věděli, jak se to dá řešit, abych i po ukončení prodeje obyčejných žárovek měl doma něco, co by mělo stejnou svítivost, budu rád, když mi dáte tip (zdůrazňuju, že tam mám klasický závit). Jinak si asi brzo zkazím oči. Nechápu, jak v těch starých barácích, v jednom z nichž taky bydlíme, mohli tak zanedbávat osvětlení. A to jsem vám ještě nepopsal naši koupelnu - maličké okno, mdlé světlo pochopitelně uprostřed a navíc ještě s krytem, je div, že se tam člověk oholí.

Dnes už se projektují místnosti jinak, ale u nás už se to nevyplatí měnit. Jednak by to byl zásah do elektroinstalace a my máme na baráku jiné priority než řešit osvětlení, jednak nemáme na to, abychom zaplatili nějakou projektovou studii, která by nám pomohla to optimálně vyřešit. A dělat to opět laicky, do toho už bych nešel. Jako spolumajitel baráku do toho taky mám co mluvit.

No nic, koukám, že jsem tady párkrát odbočil od tématu, ale snad to bylo ku prospěchu. Rozhodně to nebylo jak v jedné cimrmanovské hře, tuším Záskok nebo něco takového. Každopádně přeju každému lepší zkušenosti s letními koupališti i s obchodními řetězci.