Tenis: turnaj nebo týmová soutěž? Já mám jasno

Posledně jsem slíbil, že porovnám osobní účast na tenisovém turnaji a na týmové soutěži typu Fed cup.

Nejprve začnu tím, že popíšu pár dojmů z nedávného Fed cupu v Ostravě. Kdyby někdo nevěděl, kdo hrál, tak Češky hrály s Italkami. O turnaji jsem se rozepsal pořádně, tady uvedu jen to nejdůležitější.

Neříkám, že to bylo úplně špatné. Zahájení bylo parádní, nástup, hrály se hymny obou států, uvedení bylo skvělé. Atmosféra byla úžasná, i když poté, co jsem si na turnaji zvykl na povětšinou tišší prostředí, na mne bubnování, hraní na trubku a podobné blbosti působily poněkud rušivě. Ale v národnostní soutěži se hraje o sportovní prestiž země. Taky se mi líbilo vidět naše české hráčky na domácí půdě, doma moc nehrají, jsou rozběhané po světě, tak je to takový svátek hrát před domácím publikem, zvlášť když u nás žádný světový turnaj I. kategorie není.

Tolik pozitiva. Negativa ale převažují. I když jsem měl lístek do první řady, bylo to mnohem výš než jsem čekal a než na co jsem si zvykl na turnaji. Je záhadou, jak se lze dostat do skyboxů nebo na červené sedačky (kterých přece jen dost volných bylo). Jsou lidi, kteří by si rádi za taková místa připlatili, jenže musejí mít tu možnost. Ať mi nikdo neříká, že by se dvě místa nenašla!

Nejhorší je ale přístup samotného fed cup týmu. Dalo by se to vyjádřit jako „přijďte nás podpořit, i když jsou velikonoce, ale jinak po nás nic nechtějte, neboť se na vás … (doplňte si sami) a jakmile se skončí, jděte domů, nic nebude“. Ani jeden hozený tenisák na památku do hlediště, žádná autogramiáda, ani těm, co byli hrací ploše nejblíž, prostě nic. Za stavu 3:0 nám všichni předvedli kruhový taneček a to bylo všechno.

Vrcholem všeho byl tichý, nenapádný ústup členů prostějovského tenisového klubu, kteří po třetím zápase po anglicku zmizeli a na čtyřhru už nebyli. To mě teda dorazilo! To jsou vlastenci jak cip! To to mají do Prostějova z OV tak daleko, že už nemohli vydržet? Nebo je snad bolely zadky nebo ruce od neustálého tlučení? Na prostějováky jsem od onoho okamžiku alergický. Všichni vydrželi, jen oni ne. Hlavně že se tváří jak kdovíjací vlastenci a dělají ze sebe kdovíco. To by bývala byla prča, kdyby i italští fanoušci si s sebou přivezli bubny a trubky a dělali by taky hluk, to bych se asi smíchy neudržel. Že to ještě nějakého soupeře nenapadlo?

Když tedy srovnám turnaj, byť v cizí zemi, nebo týmovou soutěž v ČR, mám jasno. Absolutním vítězem je turnaj. Byl jsem tam všemu nejblíž, jak se dalo, díval jsem se do očí krásné usmívající se Alize Cornet, házeli tam tenisáky (ale na ně jsem byl moc nízko), byl jsem opečováván, dostal jsem podpisy… A v Ostravě? Děkujeme, ale odejděte, nic nebude. A kdo bude otravovat, toho zablokujem! I to pití vám odšroubujem…

Teď už asi dlouho na žádný tenis nepojedu. Jednak nemám peníze a jednak se mi na žádnou týmovou soutěž v této zemi nechce, snad leda kdyby Češky hrály s Rumunkami, ale to se asi nestane. Kdybych někdy měl tu možnost, jel bych zase na tenisový turnaj, příště ale do lepšího města než jsou Katowice. Třeba někde bude hrát i Serena. Mimochodem, po návratu se mi o ní zdálo, jak hraje s někým napínavý zápas. Spíš bych ale ve snu uvítal Simonu Halep :-) Moje favoritka největší…

Tož tak.