O době adventní a vánoční (trochu jinak)

Je to tu zas – advent. Anebo rovnou vánoce? Zdá se, že tyto dva pojmy mnohým lidem splývají. Pamatuji si, jak jsem vloni šel na vůbec první rozsvícení vánočního stromu v naší obci. Psalo se datum 4. prosince, mrzlo, až praštělo, všude haldy sněhu, a po cestě vyhrávaly vánoční koledy z místního rozhlasu. Na konci celé akce se pak zpívalo Narodil se Kristus Pán. Je zvláštní, že se ke zpěvu s chutí připojili i ti (ba právě ti), kteří obsahu této písně nevěří a je to pro ně prázdný obsah. Ale proč si to nezazpívat, že. Zvlášť že ten den to opravdu vypadalo jako o vánocích.

Já sice obsahu té písně věřím, ale tehdy jsem mlčel. Ne pro veliký mráz, který mi stahoval hlasivky. Ale protože byl teprve advent. Stejně jako když je jeden den v týdnu, nemůže být jiný, když je sobota, nemůže být neděle, tak stejně buď je advent nebo jsou vánoce. Jedno nebo druhé.

Zdá se, že už i v naší rodině vánoce začínají o měsíc dřív. Už začátkem prosince někteří snesli z půdy vánoční stromky a už i svítí, klidně celý den. Že prý je to pěkné. Že se toho ale dočkám i od vlastní matky, která jednou rukou vyrobí adventní věnec a ve druhé už snáší malý umělý stromeček, toho bych se nenadál. A proč ne, dozvěděl jsem se, však co je na tom. Udělal jsem s ním krátký proces. Hned, jak matka odešla, odnesl jsem ho zpět na půdu.

Špatné je i chápání samotných vánoc. Pro většinu lidí jsou to dny od 24. do 26. prosince, a utrum. Konec. Pak ještě nějaký silvestr, protože se láme rok, ale s vánocemi to nemá co dělat. My přitom víme, že je to jinak, co. Ale je zajímavé, že i když pro některé vánoce končí toho 26., stromek mají až do Hromnic. Opět je tam ten rozpor, buď něco je, nebo to není, nemůže být obojí.

Na Rádiu Česko se ještě před začátkem adventu objevil komentář jednoho politologa, Josefa Mlejnka jr. Je jasné, že ani instituce, jakou je Český rozhlas, se nevyhne lidem různého typu. A ne všichni mají ty správné názory. Josef Mlejnek tehdy mluvil o vánočním nakupování, o konzumní podobě vánoc. Budiž, občas byl i trefný. Proč to všechno ale musel doplnit svým subjektivním názorem, ze kterého je patrná nechuť ke všemu křesťanskému?

Křesťanům se někdy vyčítá, že si své Vánoce, tedy pochybnou, historicky obtížně doložitelnou skazku o narození Ježíše Krista, manipulativně naroubovali na předkřesťanské slavnosti zimního slunovratu, povídal tehdy. Že někdo nevěří v to, že Ježíš je Boží syn, to se v dnešní době dá pochopit. Ale že popře i to, že vůbec chodil po tomto světě? A bohužel s tímto názorem Mlejnek není sám.

Dále Mlejnek mluvil o iluzi ctnostného konání, za kterým se však skrývá hlavně obžerství – které pak ústí využíváním fitcenter a přípravků na hubnutí. Budiž, u některých lidí to tak být může, ale určitě ne u takových mas, jak nám komentátor vtlouká do hlavy.

Korunu všemu okolo vánoc nasadil už před lety Ústav pro jazyk český, který zavedl pravidlo, že se vánoce budou psát s velkým V. A hotovo. Přitom to není vlastní jméno, je to označení období, stejně jako týden nebo třeba léto. Proč se tedy nepíše také Advent? Asi proto, a teď se dostávám k tomu, o čem jsem psal na začátku, že mnozí mají ty svoje Vánoce už o měsíc dřív.

Navzdory většině a navzdory pravidlům já budu vždy slavit advent ještě před vánocemi a vždy budu psát s malým písmenem. A věřím, že je nás pořád dost takových. I dost těch, kteří nevidí ve vánocích jen obžerství a konzum.