Hlášky (převážně) z filmů V

- Ty už ses volem narodil nebo jsi na to musel studovat?

(Dalších 48 hodin)

x x x

- Mám dnes zatraceně blbej den. Dnes mě pustili z lochu. Někdo po mně střílel, sedmnáctkrát se se mnou převrátil autobus, na hajzlu mě chtěla zapíchnout děvka a vybouchlo mi porsche.

(Dalších 48 hodin)

 x x x

- Já jsem na tebe opravdu strašně hrdá. Kdo dneska jen tak nezištně přivede na návštěvu podezřelý individuum?

(Pupendo)

 x x x

- Jenže holčičko, počet prdelí, do kterých já můžu vlézt, se limitně blíží nule.

(Pupendo)

 x x x

- Ukaž mi ženskou, která by chtěla mít blbý děti! Neznám takovou, kromě tvý mámy.

- Teda, teďs mě trošku vytočila!

(Knoflíkáři)

 x x x

- Vybuduji organizaci tak zločinnou, tak mocnou, že Cosa nostra proti ní bude vídeňský chlapecký sbor.

(Růžový panter znovu zasahuje)

 x x x

- Do fronty, lidi! Každý si vezme rýč a šestinu planety. Sejdeme se tu za 50 let se zničenými těly a zmařenými životy.

(Futurama: Fialový trpaslík)

 x x x

- Pohleď, zařízení Omega.

- To je ono?

- Důležitější je to, co je uvnitř.

- A jaký to tam je?

- To nikdo neví, kámo. Vynalezl to slepý vynálezce a ten, kdo napsal dokumentaci, byl hluchý.

(Futurama: Fialový trpaslík)

 x x x

- A teď mi řekni, Františku, co to koštuje.

- 1200.

- Podívej se, uklidni se, vzpamatuj se trošku, ty seš nějakej udýchanej, klid, klid. Já se ptám na cenu toho kožichu. Co to koštuje?

- Já ti říkám 1200.

- A sakra!

- Co sakra?

- No co sakra? Já mám našetřeno jenom 80 korun!

(Láska jako trám)

 x x x

- Kdybych já nedal našim dětem jména, tak do dneška žádný neměli. Podle tebe se Josef jmenoval Silvestr a Anežka byla Akácie nebo Klotylda.

(Láska jako trám)

x x x

- Miloval jste se už někdy ze vzteku?

 - Jinak to snad ani nejde.

(Válka Roseových)

 x x x

- Zatím to byl vcelku normální průběh rozvodu. Rozbité nádobí, pár modřin, pomočený losos.

(Válka Roseových)

x x x

- Kdo dělá tak vynikající paštiky, nemůže být úplně špatný.

 - Záleží na tom, z čeho ta vynikající paštika je… haf!

(Válka Roseových)

x x x

- Prosím vás, máte něco vo strašidlech nebo vo duchách?

- Vo duchách? Ne. Všechnu okultní literaturu si půjčil soudruh ředitel.

- A máte něco, jak se léčí rány řemenem?

(Ať žijí duchové!)

 x x x

- Volal jsi mě, hochu?

- Fujtajbl!

- Fujtajbl vespolek.

(Ať žijí duchové!)

 x x x

- Prosím tě, co ty víš o chlapech? Za celej život jsi měla jenom jednoho. Proč si myslíš, že se tak rádi prohánějí po golfovým hřišti? Mají tam 18 dírek. Tomu nemůžou odolat.

(Ženy v pokušení)

 x x x

- Na jevišti mi možná semtam nějaký textík nenaskočil, ale v posteli jsem nikdy nápovědu nepotřebovala.

(Ženy v pokušení)

 x x x

- Kapitáne, zvládneme to. Umíme modifikovat systémy. Vyžádá si to 15 let a stočlenný výzkumný tým.

- Pane LaForgi, nejspíš to zatím odložíme.

(Star Trek: Nová generace – Vlastnosti velitele)

 x x x

- U auta mě zlobí spojka.

- Ale to je nesmysl.

- Nesmysl! Celou cestu jsem jela výhradně na dvojku a ty tomu říkáš nesmysl!

(Navždy do dálek Tichomoří)

 x x x

- Já mám v hlavě, jako kdyby mi někdo přejel po mozkové kůře špinavým hadrem.

(Léda)

 x x x

- Víte, jak se dělá Heimlichův manévr?
- Jistě, pane.

- Tak si dám pstruha.

(Vůbec nic společného)

x x x

- Jo, byly doby, že jsem sdílel lože s vyhlášenejma krasavicema, dneska ležím buď s manželkou anebo s chřipkou.

(Případ Platfus)

 x x x

- Vážený pane řediteli, mám tu čest požádat vás o darování kostry… jakož i o ruku vaší dcery.

(Nevinný)

 x x x

- Snad aspoň umíte lyžovat.

- Byl jsem připraven na chladné přijetí.

(Jeden svět nestačí)

 x x x

- Právě jsem zjistil, že nejsem rotvajler… ale bernardýn!

(102 dalmatinů)

 x x x

- Madame Audel drží smutek za manžela.

- To je mi líto. A kdy vlastně zemřel?

- Za války. Ten německý granát.

- Ale od války už uplynulo patnáct let.

- Ne, ne v téhle. Padl 12. ledna roku 1917. Ale madame Audel to velice ranilo.

- To je tedy vidět!

(Čokoláda)