aneb To nejlepší ze mne :)-

Bůh se narodil - a člověk zemřel

25. 12. 2011 17:53
Rubrika: Ze života | Štítky: vánoce , rodina , zamysleni , smrt

Smutné, velmi smutné vánoce máme letos v rodině. Před úsvitem dne, kdy oslavujeme Boží příchod na svět v těle, zemřel jeden člen naší rodiny, byť ne té úplně nejbližší – z mého hlediska bratranec. Smrt nemá „prázdniny“, nemá vánoce, žádnou přestávku. Každý den se někdo rodí a někdo jiný umírá. O kolik těžší je ale smrt na prahu vánoc! Nekonečně milosrdný Bůh aspoň dopřál bratrancovi, aby mohl s nejbližšími pobýt ještě na Štědrý den. I když si to asi moc neužili – s nemožností jíst a dokonce i dojít ke stolu… Ale aspoň byli spolu. Vědomí, že jsou to tutově poslední vánoce, muselo být i tak dost těžké. Nechtěl bych být v jejich pozici. Ale břemena, která na nás Bůh naložil, prostě musíme nést a unést.

Jelikož už do konce roku zbývá jen pár dnů, snad můžu s opatrností říct, že tento nebožtík je doufejme letos v naší obci poslední. I tak jich bylo požehnaně – sedmnáct. Každé tři týdny jeden mrtvý. Děsivé, ale pokud člověk pohřby prožívá jen jako účastník na pohřbu, jako ministrant, je to jiné. Nebo spíš teď to bude jiné, když se to člověka dotýká osobně.

Jistě lidí, kteří prožili úmrtí v rodině během vánoc, bude více. Je vůbec možné se pak ještě někdy těšit na vánoce? Radovat se z pravé příčiny vánoc, tedy z Božího narození, připravovat se na něho duchovně? Nebo člověk více myslí na toho, kdo ho v takovém čase opustil?

Tyto otázky si bratrancovi nejbližší zodpoví během dalších let. Budiž jim (a nám ostatním) útěchou Boží zaslíbení, že jako Kristus zemřel a vstal z mrtvých, vstaneme k novému životu i my. Bratranec už polovinu svého údělu „naplnil“ – zemřel. Jistě přijde i ona chvíle, kdy vstane z mrtvých a znovu se shledáme.

Sdílet

Komentáře

HelenaH Rozumím-ani nevíte jak-tomu, co prožíváte. Jsme lidé a máme-li srdce na svém místě a nějakého člověka opravdu rádi, pak smutek nad jeho ztrátou je "dobrý smutek" a náš milující Bůh mu rozumí. Upřímně s vámi všemi soucítím.+

svíce Smrt bratrance by snad neměla přehlušit poselství vánoc.

Asterix Myslím, že nepřehlušila. Dnes u nás byla teta s druhým bratrancem na návštěvě a docela to zvládají. Svou roli asi hraje i vědomí, že pro toho, kdo byl na tom až tak špatně, je smrt vlastně vysvobozením.
Pokud jde o mne, docela mě to včera vzalo, ale dnes už jsem byl klidnější. Co už může teď člověk dělat? Teď už se může akorát modlit za spásu duše nebožtíka a za Boží útěchu pro pozůstalé.

Tonda Dobeš

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz