Už proto, že je to pro mne pravděpodobně poslední možnost zúčastnit se WYD. Nikdy jsem na žádném nebyl, čas kvapí a já stárnu. Na dalším setkání, které bude až za 3 roky a určitě mimo Evropu, bych si asi připadal jako vykopávka :)- Navíc za 3 roky třeba už budu mít jiné starosti než se zúčastnit setkání mládeže. Proto, jak říkám, tohle je asi poslední možnost, jak prožít tenhle druh společenství v církvi. Je jasné, že společenství tvořím i ve své farnosti, tam je to ale pravidelné, kdežto tohle je unikátní a neopakovatelné.
Co mě ale nejvíc láká, není účast pro účast samou, tedy abych si mohl říct, že jsem aspoň jednou v životě na WYD byl, ale očekávání něčeho podobného, co jsem zažil v roce 2007 v Táboře. Ten týden na CSM byl prostě úžasný. Velká posila ve víře, množství duchovních zážitků, společenství… Když jsem se tehdy vrátil domů, tak to na mně bylo poznat. I kolegové na pracovišti poznali, že jsem něco úžasného prožil, ještě než jsem vůbec něco řekl.
Jestli to v Táboře mezi 5 000 lidí bylo takové, jaké to pak může být mezi statisíci nebo kdoví kolika v Madridu? To si nedokážu představit. Zkusím si před usnutím v posteli něco takového představit.
Tak, a teď jdu spát…
jojo přesně :-) díky krásný článek
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.