aneb To nejlepší ze mne :)-

Dárky a dary

2. 12. 2010 19:56

Tenhle týden ještě ani neskončil, a já už dostal několik dárků, tak trochu předvánočně. Začalo to v pondělí, když mi švagrová předala poukázku na masáž. Náš soused dělá maséra, a protože jsem prosincové dítě, přišli v rodině na nápad zaplatit mi masáž. Až do narozenin čekat nechtěli, protože o svátcích by určitě ani náš soused nechtěl pracovat.

V pondělí jsem taky vyhrál deštník. V rámci promo akce v DM jsem dostal při nákupu stírací los, na který jsem vyhrál deštník. Moc jsem sice chtěl vyhrát ručník, ale i deštník se hodí. Ne teda mně, ale už vím, komu ho dám „pod stromek“. V úterý jsem v DM nakoupil znovu, znovu jsem dostal los, a tentokrát tam byl – termohrnek. I ten potěšil, protože zrovna ten potřebuju. Ručník jsem tedy sice nevyhrál, ale jak jsem se dočetl na internetu od toho, kdo ho vyhrál, tak se jedná jen o malý ručník velikosti 30x30, tzv. pro hosty, i když na obrázcích vypadá, že má normální velikost. Ale zdání klame.

Potřetí už do DM kvůli losu nakupovat nepůjdu, ale i tak jsem rád. Jak deštník, tak termohrnek jsou věci, které se prostě zrovna v naší rodině někomu hodí. A i když to byla vlastně výhra, já to beru jako dárek – vždyť jsem to dostal zadarmo, a nějakou výhru obsahuje každý los.

 

Největší překvapení mě ale čekalo dneska. Dostal jsem svůj první adventní věnec v životě. Nikdy jsme ho v rodině neměli, ale letos prostě napadlo moji maminku, asi jen tak, jeden vyrobit. Přišel jsem domů z práce, mamka seděla u stolu a vyráběla adventní věnec! Škoda, že jsem si tu situaci na památku nevyfotil.

Musím přiznat, že dárky, které se nedají koupit, mě těší jaksi víc než ty koupené. Ať už jsou vyrobené nebo vyhrané. Třeba ty výhry z DM se normálně koupit nedají, jde jen o krátkodobou akci a omezené množství kusů z každého předmětu. A udělat vlastnoručně adventní věnec a pak ho někomu dát? Není nic lepšího. I když ho mám letos opravdu poprvé, těší mě víc než by mě býval těšil, kdyby byl koupený.

 

Největší dar, jaký kdy ale kdo mohl dostat, je příchod Božího syna, který znamená vítězství nad smrtí, naději na věčný život. Ani za všechny peníze světa bychom si nemohli zaplatit vykoupení, není nic, čím bychom mohli odčinit dědičný hřích, vlastními silami to nikdo nedokáže. Jak nás musí Bůh milovat, vždyť když jsme propadli hříchu, ještě přišel osobně mezi nás a pro nás zemřel! Zde na zemi nemůžeme jeho lásku nikdy plně pochopit ani docenit. Vše pochopíme naplno až při posmrtné kalbě. Boží láska je ten nejúžasnější dar, a je zcela zdarma pro každého, bez ohledu na to, jací jsme.

 

Važme si všech dárků. I když si to moc nechceme přiznat, své nejbližší nebudeme mít mezi sebou věčně, a jednou budeme vzpomínat na to, jací byli, co jsme spolu prožili, co vše pro nás s obětavostí a láskou udělali (či vyrobili). A važme si i toho největšího daru. Zkusme se trochu zastavit v tom shonu a připravit se podle svých sil a možností na jeho přijetí.

Zobrazeno 2690×

Komentáře

růžetrnitá

Taky ráda vyhrávám nebo dostávám dárky. Ale největší radost mám, když někomu daruji něco, z čeho má radost.
Doporučuju všem!
Ta trocha námahy s vymýšlením vhodného dárku za tu radost stojí!

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz