aneb To nejlepší ze mne :)-

Zbude nás 144 000?

12. 8. 2010 19:13
Rubrika: Svět | Štítky: Apokalypsa , Bible , Bůh , desatero , sv. Jan , Zjevení

Asi se vážně přestanu dívat v televizi na zprávy a začnu si pouštět komedie. Uniknu tak, aspoň zdánlivě, negativním věcem. Na tento svět se valí jedna hrůza za druhou. Vezměte jenom extrémy počasí. Tam, kde má být zima, je horko. Kde má být mírné klima, je krutá zima. Třetina světa je postižena povodněmi. Další třetina zemětřeseními a hurikány. Jako by se v této době začala naplňovat Apokalypsa sv. Jana.

 

Tu jsem viděl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem, jak jedna z těch čtyř bytostí řekla hromovým hlasem: „Pojď!" A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval. Když Beránek rozlomil druhou pečeť, slyšel jsem, jak druhá z těch bytostí řekla: „Pojď!" A vyjel druhý kůň, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi pokoj, aby se všichni navzájem vraždili; byl mu dán veliký meč. Když Beránek rozlomil třetí pečeť, slyšel jsem, jak třetí z těch bytostí řekla: „Pojď!" A hle, kůň černý, a jezdec měl v ruce váhy. A z kruhu těch čtyř bytostí jsem slyšel hlas: „Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tři mírky ječmene. Olej a víno však nech!" A když Beránek rozlomil čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrté bytosti: „Pojď!" A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním. Těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.

Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali. A křičeli velikým hlasem: „Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?" Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni. A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody, nebesa zmizela, jako když se zavře kniha, a žádná hora a žádný ostrov nezůstaly na svém místě. Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní - jak otrok, tak svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách, a volali k horám a skalám: „Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!" Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?

(Zjevení, kap. 6)

 

Pak jsem slyšel počet označených: sto čtyřiačtyřicet tisíc označených ze všech pokolení Izraele.

(Zjevení 7,4)

 

A sedm andělů s polnicemi se připravilo, aby začali troubit. Zatroubil první anděl: Nastalo krupobití a na zem začal padat oheň smíšený s krví. Třetina země, třetina stromoví a veškerá zeleň byla sežehnuta. Zatroubil druhý anděl; a jakoby mohutná hora hořící ohněm byla vržena do moře. Třetina moře se obrátila v krev a zahynula třetina mořských tvorů a byla zničena třetina lodí. Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny. Zatroubil čtvrtý anděl, a byla zasažena třetina slunce, třetina měsíce a třetina hvězd, takže ze třetiny potemněly, a den i noc byly o třetinu temnější.

(Zjevení 8,6-12)

 

Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti; otevřela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší. Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni. Ale nebyla jim dána moc, aby lidi zabíjely, nýbrž aby je po pět měsíců trýznily; byla to trýzeň, jako když škorpión bodne člověka. V ty dny budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji, budou si přát zemřít, ale smrt se jim vyhne.

Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem jakýsi hlas od čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem. Ten hlas nařídil šestému andělu, držícímu polnici: „Rozvaž ty čtyři anděly, spoutané při veliké řece Eufratu!" Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, kdy mají pobít třetinu lidí. A jejich jízdních oddílů bylo dvě stě miliónů - slyšel jsem jejich počet. A ve vidění jsem spatřil koně a na nich jezdce: pancíře měli ohnivé, rudě zářící a žhnoucí sírou; hlavy koňů byly jako hlavy lvů a z jejich tlam šel oheň, dým a síra. Touto trojí pohromou - ohněm, dýmem a sírou ze svých tlam - usmrtili třetinu lidí.

A přesto se ostatní lidé, kteří v těch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorů svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat; neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudností ani krádeží.

(Zjevení 9,1-3.5.6.13-18.20.21)

 

 

Kolik z těch pečetí už bylo rozlomeno, kolik zatroubení polnic už bylo? Jako by se většina z toho začala naplňovat až teprve teď. Čím to je? Podle mne si spoustu věcí přivádí člověk sám. Ovlivňuje chod přírody, chod světa, a tím si spoustu pohrom přivolává sám vlastní činností.

Rozmary počasí - kdo za ně může? Kdo může za povodně? Člověk sám. Necitlivými zásahy do krajiny, do přirozených toků řek, kácením lužních lesů, zvětšil riziko povodní. Je více vody, protože člověk od průmyslové revoluce uvolňuje do ovzduší velké množství škodlivin, které mají za následek oteplování planety. Oteplováním se zmenšuje plocha ledovců a je více vody. Ta se koloběhem odpaří a někde se zase nakumuluje v podobě mraků a musí se někde vypršet. Takhle to jde donekonečna, přitom množství vody se zvětšuje. Úměrně s množstvím škodlivin v ovzduší.

Je fakt, že některé věci člověk asi svou činností neovlivní. Zemětřesení vzniká nárazem litosférických desek, a tento jev je prostě přirozené povahy. Jsou prostě místa na planetě, kde je náraz těchto desek pravděpodobnější. Jenomže i tam žijí lidé. A docela bych se vsadil, že aspoň trochu člověk ovlivňuje i to, co se děje v podzemí. Už třeba těžbou ropy a nerostů.

Všechno započalo s rozvojem lidské společnosti, s příchodem průmyslové revoluce. Tehdy začalo využívání přírodních zdrojů, nejprve v malém, později ve velkém. Dnes už se bez toho bohužel neobejdeme. Třeba taková ropa. Miliony a miliony aut jezdí denně po celém světě. Všichni nadávají, že je benzín drahý, ale jezdit se bude pořád. Automobilové odvětví je pomalu výnosnější job než exekutorské povolání, a to je co říct. Denně jezdí kamiony, které přivážejí suroviny pro výrobu výrobků do továren. Pak přijede jiný kamion, který hotové výrobky doveze od výrobce do distribučního centra nebo do prodejen. V prodejně si je můžeme koupit, ale jak je odvezeme? Jednoduše ve vlastním autě. Nikdo nepojede koupit ledničku nebo sedací soupravu městskou autobusovou linkou.

Ropa, ropa, stále jenom ropa. Letecké odvětví je ještě větším znečišťovatelem. Na jeden několikatisícikilometrový let spotřebuje letadlo tolik paliva, kolik průměrný řidič nenatankuje za celý život. A přitom kolik letadel denně létá...

 

Ve světě se objevila superodolná bakterie, která odolává i antibiotikům. Přišla z oblasti kolem Indie, kde si lidi kupují antibiotika běžně bez receptu, a jejich nadužíváním se antibiotika stanou neúčinnými v boji s bakteriemi. Nyní se tato bakterie objevila i v Evropě.

Připadá mi to, jako by v celém světě mělo zůstat naživu jen těch 144 000 lidí, o kterých mluví sv. Jan. Lidé se už celé století zabíjejí, není dne, kdy by někde na světě nebyla nějaká válka, nějaký boj, nebo aspoň kdy by se náboženští fanatici neobětovali v sebevražedném atentátu.

Není ale taky dne bez nějaké přírodní či jiné katastrofy. A tak ostatní, kteří nepadnou v boji nebo rukou jiného člověka, padnou za oběť povodním, zemětřesením, hladomoru, epidemiím, bakteriím, hurikánům. Kdo se tomu všemu vyhne, bude vystaven zkoušce v případě sluneční bouře.

Jen 144 000 označených. Děsivě málo, uvážíme-li, že je nás téměř 7 miliard. Jak Apokalypsa naznačuje, zachránilo by se mnohem víc lidí, ale problém je, že lidé podlehli Zlému, podlehli Satanovi a jeho lákavým nabídkám. Místo aby chválili Boha, když vidí kolem sebe všechno to zlé a přitom se jim to zlé vyhnulo, nadále slouží Satanovi. „Přesto se lidé neodvrátili od svých vražd, čarování, necudností, krádeží..." Seznam toho, čemu lidé podléhají, je dnes podstatně delší. Za vším navíc stojí peníze. Pokud se lidé neodvrátí od závislosti na penězích, lépe nebude. Jsou přece důležitější věci než peníze.

Mezilidské vztahy třeba. V dnešní uspěchané době nemají na sebe čas ani členové jedné rodiny, natož aby se někdo řídil přikázáním lásky. Jenže všechno začíná (a končí) u Boha. „Miluj Boha celým svým srdcem, duší i myslí, a bližního jako sám sebe". Jestliže člověk víc myslí na sebe než na druhé, jak může druhé milovat? Natož Boha? Přitom je to tak jednoduché. Stačilo by dodržovat deset základních věcí a bylo by dobře na světě.

Jen si to představte, jaké by to bylo, kdyby všichni lidé dodržovali Desatero... To by byl ráj už zde na zemi. Jenže všechno začíná u uznání Boha. Sám Bůh o sobě v Desateru hovoří na prvních místech. První tři přikázání se týkají Jeho samotného. Chce, aby ho člověk uznával a uctíval. Zbylá přikázání se pak týkají člověka a jeho působení v tomto světě.

 

Na světě není žádný národ, který by neměl nějaké náboženství. I ty nejprimitivnější kmeny kdesi v Africe uctívají nějakého boha. Jenže, milovaní, pravda může být jen jedna. Nemůže být zároveň jeden Bůh a mnoho bohů. Pravdu může mít jen jedna strana. Stejně tak nemůže být pravdivé tvrzení, že „není žádná pravda". Je to logický nesmysl, protože ten, kdo tohle říká, si už sám nárokuje pravdivost takového tvrzení, což pochopitelně je nesmysl. Nemůže být pravda, že „není žádná pravda"[1].

Anebo je pravda, že není žádný Bůh. Pak ale „jsme nejubožejší ze všech lidí" a není rozdílu, jestli člověk věří nebo ne. Konec čeká všechny stejný - nicota. Pokud ale Bůh je, co pak čeká ty, kteří v něho věřili, ač ho neviděli, a co naopak ty, kteří ho celý život odmítali? Odpovíte si jistě sami.

My křesťané ale víme, komu jsme uvěřili. Víme, že naše víra se nezakládá na člověku, ale na Bohu samotném. Na Bohu, který v osobě svého Syna přemohl smrt, tu děsivou daň za hřích. Na Bohu, který přijde ještě jednou, na konci časů.

 


[1] Mimochodem, takovouto argumentací by se docela dobře dal zničit neposlušný počítač :D

Zobrazeno 3406×

Komentáře

Tofl

Lepší číst Písmo svaté než sledovat nevěrohodná média. Vždyť v Písmu je vše, co člověk potřebuje k životu a k přežití . . .

Pavel Husák (yetti)

Jéé, já to fňukání taaaak miluju...

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz