Jak nám chcíplo auto

Stalo se včera. Brácha byl odpoledne ve městě, a tak mě vzal autem domů z práce. Cestou jsme se stavili ještě na benzínku. Při výjezdu z benzínky se to stalo. Brácha odbočil doprava, kde asi po 10 metrech byl nájezd na kruhový objezd. Vtom brácha řekl: „Tak, a dojeli jsme. Spojka je v tahu." Ukázalo se, že se přetrhlo lanko od spojky, takže nešlo přeřadit rychlost.

To jsme zrovna najížděli na ten kruháč. Naštěstí nás nic neblokovalo, a tak jsme projeli půlkou kruháče a sjeli jsme ulicí, která se svažovala dolů, a tam jsme zůstali stát s puštěnými blinkry. Brácha zavolal mému synovcovi, ať pro nás přijede. Synovec přijel asi za půl hodiny. Nahodili tažné lano a jelo se. Problém nastal až při výjezdu z města, kde byl další kruhový objezd. Synovcovo auto v pohodě odbočilo doprava, a ve chvíli, kdy jsme my s bráchou najížděli na kruháč - se přetrhlo lano.

„Dělej, vyskoč! Musíme to odtahat," povídá brácha. Nezbylo než opravdu vyskočit a táhnout auto přes kruháč doprava ke krajnici. Ještě že jsme odbočovali doprava a ne doleva... Když jsme dotlačili Fabii k synovcovu Opelu, vytáhl synovec z auta úplně nové, ještě zabalené lano. Zahákli jsme ho pod jeho podvozek, ale když jsme chtěli zaháknout i svoje auto, zjistili jsme, že chybí kolík k upevnění lana. Tak jsme se vydali zpátky po cestě, kterou jsme auto odtahovali, a naštěstí kolík ještě byl u nájezdu na kruháč. Štěstí nám přálo, kolík nebyl přejetý.

Vůbec jsme měli celou dobu mimořádné štěstí. Už třeba v tom, že nebyl moc velký provoz. Bylo to kolem půl sedmé odpoledne a provoz byl celkem klidný. Štěstí měl i samotný brácha v tom, že ho to nepotkalo třeba při cestě do práce nebo z práce, kde po cestě musí projet přes velkou světelnou křižovatku. Kdyby se to stalo tam, byl by to mnohem větší problém.

Dneska jsme jeli pracovně s kolegou do Ostravy a dělali jsme si srandu, že kdyby se to tak stalo v Ostravě u vodárny, kde je mega velká a nepříjemná křižovatka, která navíc ze dvou směrů vede do kopce a jsou tam i tramvajové koleje. No nevím, jak by se to vyřešilo tam... Ve srovnání s touto hypotézou je včerejší zážitek jen k velkému pobavení kolegů v práci.

Já se teda bavil královsky. Bráchova Fabia je totiž v tak mizerném stavu, že jsme si se synovcem vždycky dělali legraci, že bráchovi auto chcípne někde na kruháči. A opravdu se tak stalo! Takže když jsme pak tahali ručně auto přes kruhový objezd, já kráčeje po chodníku a brácha ve vozovce, a hlavně když jsme sjížděli z té benzínky, málem jsem umřel smíchy. Ještě po zpáteční cestě, když jsme míjeli jednu cukrárnu, udělal jsem si z bráchy srandu a zeptal se ho: „Dáme si zmrku?" Brácha se na mě podíval jak na vraha a povídá, že on má teď tak náladu na zmrzku.

Teď už ale může být brácha klidný, auto už má spravené. Právě před chvílí mu opravář volal, že už je to hotové. Brácha si koupil nové lanko, a protože opravář je jeho známý a brácha se bez auta neobejde, spravil mu to během dnešního dne. Uvidíme, jak dlouho bude auto fungovat po této malé opravě. Snad už nás jen tak hned něco takového nepotká.