Opravdu jsou eurovolby k ničemu?

Tak máme za sebou v pořadí druhé volby do Evropského parlamentu, aspoň teda my Češi (a Slováci). Stejně jako ty první byly i tyhle charakteristické nízkou volební účastí. 28 procent, to věru není moc. I když podobné je to i ve zbytku Unie, tenhle průměr zvyšují jen státy, kde je volební účast povinná.

Proč tomu ale tak je? Od prvních přímých voleb do EP v roce 1979 účast pokaždé klesá. Přitom právě my ze států, ve kterých po desetiletí nebyly svobodné volby, bychom si tím spíš měli vážit možnosti rozhodovat přímo o tom, koho chceme do parlamentu. I do toho evropského. Důležitost i těchto voleb je myslím hodně podceňována. Na nadnárodní úrovni se přece rozhoduje o mnohých věcech, které jsou pak základem pro všechny státy. Často si stěžujeme, že unie o něčem „rozhodla", nařídila nějaké limity třeba pro to, jaké můžeme mít jako stát zásoby cukru a že se tím pádem u nás zavírají cukrovary... Ale za to si nepřímo můžeme sami. Na složení europarlamentu totiž záleží, které zákony z těch, které parlamentu předloží Evropská komise, projdou a v jaké formě. Pokud třeba jako křesťané chceme, aby v EU platily určité etické principy a morální hodnoty, nezbývá než jít k volbám a odevzdat hlas tomu, kdo tyto hodnoty bude hájit v nadnárodním měřítku.

Navíc, ačkoli volební účast v těchto volbách se stále snižuje, role europarlamentu a pravomoci jeho poslanců se zvyšují. EP sám o sobě nevytváří zákony, pouze rozhoduje o návrzích připravených Evropskou komisí. Složení komise ovlivnit nemůžeme, ale můžeme ovlivnit složení EP, který pak to, na co tak často nadáváme, může taky neschválit. Nemyslím si tedy, že by volby do EP nebyly důležité. A je škoda, že si to neuvědomuje nebo nepřipouští velká většina lidí.

Pro odlehčení tématu přidávám několik výroků o evropském parlamentu, které pocházejí z úst našich politiků, a zaslechl jsem je v televizních zprávách:

„Jsou to trochu takové lázně, jsou tam lehce zapomenutí politici. Nejsou tak vidět, neodehrávají se tam rozhodující politické souboje. Je to spíše pro politiky, kteří už jsou na odchodu." (David Rath).

Tak pokud jde o pana Ratha, jeho výroky nelze brát vážně už delší dobu.

„Musíme čekat, až nám komisař dodá návrh, o kterém pak budeme hlasovat. Včetně těch absurdních, jako o regulaci slunečního svitu či páření veverek." (Vladimír Železný)

„Evropský parlament je parlament, který má svůj smysl, protože koeficient blbůvzdornosti je v evropském parlamentu mnohem vyšší než v tom národním parlamentu." (Miloslav Ransdorf)