Je Svátek práce přežitkem?

Dobré zprávy vespolek  :)-

Dříve, než odpovíme na otázku z nadpisu, je zde pár faktů z Wikipedie, byť občas stylisticky těžkopádných:

Dne 1. května 1886 proběhla v americkém Chicagu pod vedením odborů celodenní stávka, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby. 4. května zemřelo několik lidí při další demonstraci kvůli výbuchu bomby. Za tento incident bylo následně obviněno a odsouzeno k smrti několik lidí.

Poprvé se Svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu") nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu Dělníkovi.

Co si s tím počít? Sám jsem na rozpacích. Scestné ideologie jako třeba komunismus uctívají tento den jako křesťané velikonoce. Na druhou stranu není možné popřít historické události, které ke vzniku tohoto svátku přispěly. Na konci 19. století bylo pracovní právo v plenkách, a přece i „každý dělník má právo na svou mzdu". Právě tyto události přispěly k tomu, že se konečně začaly podmínky pomaličku měnit k lepšímu, i když to stálo i lidské životy.

A v neposlední řadě je zde i zmínka o postoji církve k hodnotě práce jako takové. A tudy podle mě může vést cesta. Práce není, nebo by aspoň neměla být, jen způsob, jak získat obživu, neměla by sloužit jen k neustálému shromažďování peněz, ale měla by být prostředkem k uskutečňování jiných hodnot. Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to také služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.

Pokud svou práci odvádíme dobře, je taková služba přínosem. Pokud ne, třeba když někdo práci odflákne, rozhodně bližním neprospívá, naopak může i uškodit, třeba na zdraví. Ale myslím, že všichni, kteří pracují poctivě a v potu tváře vydělávají na chleba, si zaslouží, aby jeden den v roce byl zdůrazněn význam lidské práce.

Mám tedy za to, že Svátek práce není původně komunistický svátek, je jen komunisty zneužitý, stejně jako mnoho dalších věcí (hle - vykořisťovaná dělnická strana, nevadí, že v kapitalistickém světě). Svátek práce se tedy slaví celosvětově, ale ne všude přesně 1. května. Např. v USA a Kanadě se slaví první pondělí v září, i když původně i v USA to bylo ve výroční den událostí. Taky je pravda, že ne všude ve světě je v ten den volno, mnohde je to pracovní den, i když i tam je to aspoň připomínáno (něco jako naše významné dny).

Můj postoj je tedy takový - jelikož vím, jaký byl původ svátku, můžu si ho tento den připomenout. Pochopitelně ne tak, jak to dělají komunisti, ale na pozadí vědomí tehdejších událostí si znovu uvědomit, že lidská práce má svůj hlubší smysl. Přežitek to tedy snad není. A Kristův pěstoun nám může dávat příklad toho, jak svou prací prospívat lidem okolo.