aneb To nejlepší ze mne :)-

O úrovni současných křesťanských zpěvníků, zvláště liturgických (aktualizace)

21. 3. 2009 14:38

AKTUALIZOVÁNO: 3. 5. 2009

18. 6. 2009

9. 8. 2009


Kurzívou jsou vyznačeny úpravy a dodatky, které postupně přidávám (vyjma oblíbených písní, které jsou kurzívou vždy z důvodu formátování)

 

Jakožto správně ekumenicky zaměřený člověk mám doma i mix různých zpěvníků z různých církví. Celkem je využívám, občas se naučím nějakou píseň nebo mám od některých i nahrávky.  Většinu jsem získal v 90. letech, ale používají se vesměs dodnes. Chtěl bych je v tomto článku porovnat podle mé oblíbenosti a zároveň trochu zhodnotit.

 

1. Jednotný katolícky spevník znotovaný, 1. vydání, Spolok sv. Vojtecha, Trnava 1993

To považuji za absolutně dosud nejgeniálnější dílo široko daleko. Slovákům se prostě povedl počin, který s úspěchem a bez větších změn funguje už 7 desetiletí. Mimořádná kvalita. K přednostem patří kvalitní texty i nápěvy, které se nijak zvlášť nemění (spisovná slovenština neprochází takovými častými změnami), bohatství písní (snad pro každou příležitost i k různým svatým). Taky se mi líbí, že mešní píseň je opravdu jen do pozdvihování, k přijímání je vždy samostatná a určená k přijímání. Tak to má být. Výhodou JKS je taky to, že ať už člověk přijede kamkoli na Slovensko, má jistotu, že se bude používat JKS.

Oblíbená píseň: z 526 písní je těžko vybírat, ale třeba 401 Často ja spomínam nebo 267 Hostiu vítajme

 

2. Hymny z Denní modlitby církve, Vatikán 1988, 2. vydání Česká liturgická komise 2008


Dnes vzácné první vydání knihy, kterou opatruji jako oko v hlavě. Jde o hymny z breviáře i s notami, které poprvé vyšly ještě za komunismu v cizině a druhé vydání je až z roku 2008. Jsem moc rád, že jsem knihu získal a že mám ke všem textům nápěvy. Docela by mě zajímalo, zda se nové vydání nějak liší od původního. Foto je z druhého vydání.

Tak už vím, v čem se liší. Akorát ve vazbě. Nové vydání má krásnou koženou (no spíš koženkovou, za tu cenu) vazbu a pevné listy. Obsahově je ale naprosto totožné s prvním vydáním, je použita stejná sazba. Škoda, za tu dobu přece jen došlo k určitým změnám, Cyrila a Metoděje slavíme jako slavnost všude, Anežku Českou až v listopadu... Jenže je pohodlnější vytisknout starou sazbu než si dát tu práci s opravami.

Dodatek: kdo se modlí z breviáře a nemá nápěvy nebo si je neumí zazpívat z not, najde některé nápěvy nazpívané na demosnímcích na stránce Mešních zpěvů Zatím jich tam ale není tolik a podle mě chybí ty nejsložitější, nejtěžší.

Oblíbená píseň: Ó převeselá novina (velikonoční hymnus)

 

3. Svítá, 2. vydání, Kalich 1999


Tenhle zpěvník podobný Hosaně budou asi znát spíše nekatolíci. Vyšel totiž v evangelickém nakladatelství Kalich a obsahuje ve velké míře spirituály a tradicionály jak v originálním znění, tak v českém překladu (spoustu z nich nazpíval nebo i česky otextoval třeba Karásek). Taky obsahuje původní autorské písně evangelických duchovních (typicky Miloš Rejchrt, Karásek a d.), v menší míře i katolických skladatelů (Michna, Václav Renč, Petr Eben). Škoda, že je to, aspoň pro mě, zpěvník spíš jen pro domácí použití, mezi katolíky asi využití nenajde (i když jsem ho viděl i v jedné katolické prodejně, ale to byla spíš výjimka). Před několika lety spatřilo světlo světa novější vydání, které se ale liší od předchozího hlavně jen cenou - je asi o 60% dražší :)-


Oblíbená píseň: 20 Buď tobě sláva
Zajímavost: Píseň č. 51 „Dnes jdu k tobě, Pane můj“, která je známá i mezi katolíky, tady má celých 5 slok, zatímco např. v Hosaně jsou tři.

 

4. Kancionál, 10. upravené vydání, Katolický týdeník 2003 (dotisk 2009)

Ten používám po hymnech nejčastěji, a proto nezbývá než ho zařadit na čtvrté místo. Vydání z roku 2003 je doplněno o některé nové písně oproti předchozím vydáním.

Dobrá věc je ta, že se sjednotily texty písní, které byly dřív známé na větším území, ale v různých textových obměnách. Taky je dobré, že se staré texty nahradily moderním jazykem. Kdyby v dnešním zpěvníku byly texty jako „Metoději, soudruhu můj statný“ nebo „tělem zemdlen padám na líše“ (to jsem si nevymyslel, ale opsal ze zpěvníku Boží cesta), asi by to hodně lidí odradilo od chození do kostela, zvláště mladé.

Více ale vidím na Kancionálu chyb než kladů. Proč musí např. v „modrém“ vydání píseň č. 590 začínat jedním notovým řádkem na liché straně, když lidi zazpívají tři takty a pak musí hned otočit na druhou stranu? Proč nezačíná každá píseň na nové straně? Těch pár stránek navíc by už roli nehrálo. Taky se mi nelíbí rozdílnost v Čechách a na Moravě, odstěhovat se do Prahy, přijdu o písně, které se zpívají u nás. Absolutně chybějí písně k některým konkrétním příležitostem, jako je např. svatá Trojice. Ze svatých jsou písně jen k našim místním svatým, cizí jako by neexistovali (zakladatelé řádů nebo prostě významní svatí ve světě). Některé dříve oblíbené písně byly vynechány úplně (typicky ke Všem svatým, kterou nahradila hudebně i textově podprůměrná píseň, která se může zpívat kdykoli). Naopak taková píseň 282 Betlémské světlo je úplně zbytečná, neb se nikdy nezpívala (ani se nedivím, je těžká, střídají se dva nápěvy, nezvyklá tónina Des dur, melodii aby varhaník cvičil s lidem aspoň měsíc před vánoci. Do toho se nikomu nechce).

Bohužel ale není vůle k nápravě. Na Kancionál si stěžuje víc lidí, ale asi nic nezmůžeme. V české církvi se tomu ani nedivím. Navíc by se do toho musel pustit někdo jako byl M. Scheider-Trnavský (který sestavil slovenský JKS), a takoví lidi se dnes nerodí...

Našel jsem nějakou recenzi na internetu

Dodatek v zeleném kancionálu, o kterém jsem se předtím zapomněl zmínit, obsahuje docela zajímavé písně. Nejvíc mě ovšem dostala závěrečná píseň 991 Kde domov můj. To byl skvělý nápad, který by se měl rozšířit i do ostatních kancionálových variant! Ostatně, kdysi ve zpěvnících opravdu byla i státní hymna, a sám jsem byl jednou na mši sv., kdy na konci varhaník spustil Kde domov můj, i bez čísla v kancionálu. Bylo to 8. května. Právě pro tyto příležitosti by tam tato píseň měla být, a obě sloky. V zeleném kancionálu jsou opravdu obě. Poklona!

Oblíbená píseň: "Zelenáč" 781 Pojď k Spasiteli


5. Hosana, 5. vydání, Portál 2003

Tady to můžu opět otočit a říct, že jde o katolickou obdobu Svítá. Jde o oblíbené zpěvníky, na kterých oceňuji, že když nějakou píseň z nich nazpívá nějaká skupina na CD, můžu si to vyhledat a připojit se k poslechu. Taky jde s úspěchem použít na různých setkáních. Možná by to ale chtělo, když někdo zařadí takovou píseň na CD, aby vybral spíš nějakou méně známou, třeba z Hosany 3. I když ta údajně obsahuje spíš hlavně písně pro děti.

Oblíbená píseň: 118 Litanie loretánská

 

6. Evanjelický spevník, 2. vydání, Tranoscius, a.s., 1995

Kdybych chtěl být evangelíkem, odstěhuju se na Slovensko a stanu se členem Evanjelickej církvi augšburského vyznania na Slovensku. Tady totiž opět Slováci ukazují, že umějí! Dobré texty i nápěvy typické pro evangelíky. Jak už jsem psal výše, slovenština na úrovni. Obsahuje i různé modlitby, malý katechismus, výňatky z augsburského vyznání apod.

Co bych vytkl, je, jako v případě Kancionálu, opět forma. Písně bez ladu a skladu, jedna vedle druhé, dokonce ani nejsou oddělené písně pro jednotlivá období (např. velikonoční následují hned za postními na stejné straně, bez toho, že by vynechali aspoň jednu stránku). Nemyslím, že by pár listů nějak neúměrně navýšilo cenu, zvlášť když jde o vydání z roku 1995, a kdeže tehdejší ceny jsou…

Oblíbená píseň: 39 Anjelov spev čujme. Jde o slovenský text mé nejoblíbenější anglické koledy „Hark the Herald Angels Sing“ s nápěvem od mého oblíbeného skladatele F. Mendellsohna-Bartholdyho.

 

7. Mešní zpěvy, Česká liturgická komise 1990

 

Tam, kde se v Čechách nepoužívá kancionál, používají se Mešní zpěvy (anebo obojí). Je to celkem dobrá náhrada za obsahově chudý červený kancionál. Dnes je ale podle mého názoru taky spíš vytlačován kancionálem. Ještě před pár lety, když jsem byl v Praze, používal jsem MZ (u sv. Víta), letos jsem všude, kam jsem zavítal na mši sv., zpíval z Kancionálu.

Podle mě se MZ moc neujaly z důvodu velké náročnosti na obyčejné lidi. Co tak do nich občas nakouknu, tak to chce opravdu slušný hudební sluch a paměť.

Oblíbená píseň: Plesej, všechno stvoření

 

8. Evangelický kancionál, Infiniti art s.r.o., 2005, pro Slezskou církev evangelickou ausburského vyznání

 

Nový zpěvník SCEAV z roku 2005, který nahradil do té doby používaný Evangelický kancionál slezské církve evangelické a.v., který už jen pro doplnění uvádím na posledním místě. Vydala ho SCEAV ve spolupráci s Luterskou evangelickou církví a.v. Dobrá kvalitní recenze je  zde , já se omezím na své subjektivní hodnocení. Můžu ho udělat proto, že jsem zpěvník na objednávku získal přímo z ústředí církve.

Tak je to určitě lepší než starý zpěvník, jsou zde noty, písně staré i novější (i rytmické s akordy!). Bohužel se ani tady vždy neoprostili od zastaralých výrazů (viz text "důvěrně se zrak náš béře k trůnu milosti"). Škoda, že si při sestavování nekladli otázku: "Použili bychom takové výrazy v běžné řeči?" Zjistili by, že jistě ne. Slovo béře se mohlo nahradit třeba slovem zdvihá, když už, případně upravit tento text ještě trošku jinak.

Jinak odkazuji spíš na uvedenou recenzi, s níž hlavně ve druhé části velmi souhlasím.

Oblíbené písně: české překlady polských koled

 

9. Evangelický zpěvník, Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 1979

Jde o zpěvník Českých bratří. Vydáním nového Evangelického zpěvníku se bohužel odsunul pod něj. Textově je poněkud zastaralý, jako naše katolické zpěvníky před zavedením Kancionálu. I když v některých písních je lepší ponechat staročeštinu (těžko si představit zpěv písně Kdož sú Boží bojovníci nějak jinak), u většiny písní by jen prospěla tu menší, tu větší textová revize. I když pořád není jazyk tak archaický jako zpěvníku viz bod 9.

Dodatek: právě jsem na wikipedii našel informaci, že od r. 2004 pracuje pověřená komise ČCE na tvorbě nového zpěvníku. Takže doufejme, že se podobným nešvarům vyhnou.

Oblíbená píseň : 473 A Vezmi, Pane, život můj (nápěv podle Mozarta)

Zajímavost: píseň "Útěcho duše mé" tady má 6 slok. Opět nás čeští bratři trumfli, a to jde o Šteyerovu píseň.

 

10. Evangelický kancionál Slezské církve evangelické a.v., 5. vydání, 1989

Opět textově poněkud zastaralé (víc než u Českých bratří), i když obsahuje pěkné písně. Druhou nevýhodou je, že je celý bez notového zápisu, takže pro někoho mimo tuto církev není moc použitelný. Stejně se ovšem přestal po vydání nového zpěvníku používat. Jak jsem ovšem našel na netu, v r. 2005 vydala SCEAV spolu s Luterskou evangelickou církví a.v. nový společný zpěvník, ve kterém jsou i nové písně pro mládež s akordy, klasické písně jsou s notovým zápisem a je asi dost dobře zpracovaný. Bohužel zpěvník nemám, ale dost dobrá recenze je

Oblíbená píseň: 422 Pojď k Spasiteli

 

 


 

Tak tolik „žebříček“ mých oblíbených zpěvníků, které se vyskytují v mé knihovně. Pak mám doma ještě pár zpěvníků, které jsem tu nezmínil , jako je Zpěvy s odpovědí lidu, Koinonie nebo zpěvník z CSM Tábor 2007. Ten je dost dobrý, protože obsahuje i písně nové, ne tak známé, nebo jiné úpravy známých písní  (viz Credenc). Ale to už bych tento článek asi neúměrně rozšiřoval.

Zobrazeno 11791×

Komentáře

Zamdotex

děkuji moc. :o )

tvi

-> klaarka (pozdě, ale snad přece...)<br />
nějaké noty na zpívaný kompletář jsme zbastlili na Coeně.<br />
Zkus se podívat na http://coena.edunix.cz/breviar/kompletar/ nebo<br />
http://coena.edunix.cz/breviar/kompletar-sesit (verze pro vytištění na tiskárně). Žalmy jsou z Českého ekumenického překladu.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz