aneb To nejlepší ze mne :)-

O skrytých volajících a taky trochu o mamonu

7. 7. 2009 19:46
Rubrika: Ze života | Štítky: banky , finance , úvěry

Máte rádi skryté volající? Tedy když vám někdo volá z utajeného telefonního čísla? Já tedy ne. Dokonce jsem takové příchozí hovory přestal zvedat. Jen v minulém týdnu mě z takovýchto skrytých čísel čekala dvě překvapení. A to byl poslední impulz, abych s tím sekl.

Většinou totiž z utajených čísel volá nějaká instituce, nejčastěji finanční. A z těch finančních nejčastěji banky a různé další firmy, snažící se na vás jenom vydělat. Minulý týden (to jsem ještě hovory zvedal) zazněl telefon. Vidím - skrytý volající. Tak to zvednu a řeknu „Prosím" (proč říkat svoje jméno někomu, kdo se sám chce utajit, že). Můj hlas ovšem posloužil jako katalyzátor a v té chvíli se v telefonu ozval automatizovaný hlas z přístroje: „Dobrý den. Dovolujeme si vás upozornit, že na vaší smlouvě s naší společností (název firmy poskytující spotřebitelské úvěry) evidujeme dluh 600 korun českých. Dlužnou částku uhraďte prosím do 14 dnů. Děkujeme. V případě dotazů volejte telefonní číslo........" A to bylo vše.

Já jsem hleděl jak spadlý z višně. U žádného poskytovatele spotřebitelských úvěrů žádnou smlouvu nemám. Mám jenom kreditku, kterou mi vydala banka, ale žádný spotřebitelský úvěr jako takový nemám. Tak jsem zavolal na to číslo, které v tom záznamníku bylo uvedeno. Bylo to jedno z těch čísel s nižší sazbou (nebo naopak vyšší, nevím, začínalo 841). Vysvětlil jsem, že s nimi nemám nic společného. Tak teda zjistili, že mám pravdu a že se omlouvají. A moje telefonní číslo že teda smažou, ale bude to trvat 3 týdny.

 

Netrvalo dlouho a hned druhý den po této nemilé příhodě jsem měl další hovor ze skrytého čísla. Tentokrát volala banka s nabídkou zřízení kontokorentu k mému účtu. Několik dnů předtím mi to přišlo písemně poštou a hned to letělo do koše. Jelikož jsem tedy na písemnou nabídku nereagoval, tak si řekli, že raději přímo zavolají, abych to náhodou nepřehlíd. Zdvořile jsem jim poděkoval, že už mám dvě kreditky, které mi v případě potřeby dávají dostatečné prostředky pro nečekané výdaje. Pak začaly jejich obchodní triky.

Nejdřív volající pochválila, že je dobré, že mám kreditky. Ale že kontokorent je ještě lepší, protože na rozdíl od kreditek můžu jít do mínusu přímo na svém účtu a zabezpečit tak případné odchozí platby, i když na účtu nebudou peníze. Abych se jí už konečně zbavil, řekl jsem, že o tom tedy pouvažuju. Ještě než se bankéřka rozloučila, neopomněla zdůraznit, že v případě, že bych si to rozmyslel, stačí přijít na kteroukoli pobočku banky s občankou. Pak jsme se konečně rozloučili.

Zatím poslední skrytý volající byl dnes, ale to už jsem to nezvedal. A že se hoši snažili, snad třikrát. Beztak zas nějaká nabídka „výhodného" úvěru nebo jiného produktu. Inu, peníze jsou v dnešním světě až na prvním místě, novodobý bůžek. Bankám totiž po tučných letech teď v době finanční krize poprvé hrozí, že by jim eventuálně mohly klesnout miliardové zisky, a tak se snaží ze všech sil vydojit co nejvíc peněz. Ono se to nezdá, ale i z drobných střádalů jim kyne hromada peněz. Připusťme, že nějaká banka má rovný milion klientů (fyzických osob) a od každého z nich na poplatcích za vedení účtu apod. vybere měsíčně stovku. To je 100 000 000 Kč (slovy sto milionů korun českých) za měsíc. Kdo má kontokorent a čerpá ho, tomu dá ještě pořádný úrok z čerpané částky, a to jsou další peníze. O poskytnutých větších půjčkách a hypotékách nemluvě. A peníze se jen točí.

A nebere to konce. Dnes musí být člověk tak ostražitý, na každém rohu (a může vlastně sedět i doma, stačí, když má ten mobil, a když nemá ani ten, dostihne ho klasická pošta) se ho snaží nalákat na něco, co pak draho zaplatí. Je asi nutné mít pevnou vůli, umět říci ne a řídit se zlatým pravidlem hospodaření - utrácet jen tolik, kolik vydělám nebo mít jen určitou malou částku k dispozici pro nutné výdaje[1]. Jinak se může stát, že kvůli třeba jen malému dluhu se člověk ocitne ve statistice - statistice těch, které navštívil exekutor, a zbyly jim jen oči pro pláč.



[1] Jako mám třeba já tu kreditku - mám tam limit 15 000 Kč a to mi bohatě stačí. Započítat do měsíčních nákladů nějaké tři stovky na splátky anebo pak platit při větším spotřebitelském úvěru částky třeba i tisícové je velký rozdíl

 

Zobrazeno 4106×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz